Kostel sv. Bedřicha na Bílé


Kostel sv. Bedřicha na Bílé dal vystavět v letech 1873 - 74 olomoucký arcibiskup Friedrich kardinál Langrat z Fürstenbergu. Model podobného kostela, kodtela "severského" (švédského) stylu, byl vystaven na světové výstavě ve Vídni, kde se jim nechal kardinál Fürstenberg inspirovat. Před výstavbou kostela věřící z Bílé docházeli na bohoslužby do asi 15 km vzdálené obce Ostravice. Celá stavby byla zhotovena ze dřeva z okolních lesů, které až do 40. let minulého století patřily olomouckému arcibiskupství. Projekt kostela vytvořil a stavbu řídil Antonín Kybasta, arcibiskupský stavební rada.

Patron kostela sv. Bedřich byl vybrán podle jména donátora kardinála Friedricha Fürstenberga.

Původní kostel vysvěcený roku 1875 byl menší (14 m dlouhý, 10 m široký, 10 m vysoký v hlavní části, v ostatních částech 4 m). V roce 1911, kdy se tento kostel stal samostatným farním kostelem byla přistavěna sakristie, kůr a věž.

Dnešní kostel sv. Bedřicha je jednolodní dřevěná stavba, zalamovaného půdorysu. Ústřední prostor tvoří převýšená obdélná loď s trámovým stropem. K lodi přiléhá mělké rovně ukončené kněžiště s dřevěnou klenbou. Z něj se vchází za hlavní novobarokní oltář do sakristie. Ve stěnách kostela je 14 obdélníkových okének, na jejichž sklech jsou technikou leptaného karmínového skla provedena jednotlivá zastavení křížové cesty. Ta byla zhotovena v roce 1945 podle návrhu akademického malíře z Turčanského Martina. (dnes SR)

Po obvodu chrámové lodi je 14 masivních sloupů (každý sloup je z jediného kusu dřeva) s bohatě řezbami zdobenými hlavicemi s motivy mušlí, pásky a zubořezy. Tyto sloupy nesou v prvním patře galerii se slepými arkádami na bocích, zatímco vzadu je chrámový kůr, který má tři otevřené arkády s kovanou mřížkou. Prostřední arkádu překrývají píšťaly varhan.

Varhany postavil v roce 1924 varhanář Vojtěch Káš z Brna. Jedná se o jednomanualový nástroj se čtyřmi rejstříky a pedálem.

Uprostřed chrámové lodi jsou po obou stranách galerie přerušeny bočními vchody s úzkými předsíněmi. Nad bočními vchody jsou umístěny kopie Liebscherovy "Valašské Madony" a "Pouti u sv. Antoníčka" (poutní místo Blatnice, okr. Hodonín) od Jožky Úprky.

Boční oltář na levé straně se sochou Božského Srdce Ježíšova, na pravé stravně pak oltář Neposkvrněného Srdce Mariina.

Kněžiště od chrámové lodi odděluje půlkruhový vítězný oblouk, přepažený trámem, na němž je umístěn dřevěný krucifix.

Před hlavním vchodem do kostela je úzká předsíň se sedlovou střechou. Po stranách ornamentálně provedených dveří hlavního vchodu je datum vysvěcení kostela (18 - 75).

Na hlavní průčelí nasedá štíhlá věž kostela s úzkými vysokými okny a trojúhelníkovými frontony nad horním okrajem. Věž je zakončena vysokým jehlanem s makovicí a křížem.

Věž i celá členitá střecha kostela je pokryta ručně štípaným šindelem za smrkového dřeva. Krytina je položena tak zvaným "dvojitým krytím" (jednotlivé vrstvy šindelů se překrývají minimálně 50% své délky, u jednoduchého pokrytí je to asi 1/3 délky).

Také kamenný sokl po celém obvodu kostela je kryt šindelem.


Nahoru
ZPĚT