Sv. Cyril a Metoděj
(827 - 869 a 825 - 885)

V některých zemích slaví památku slovanských věrozvěstů 14. února, v úmrtní den
sv. Cyrila, východní církve je slaví 24. května. V Bulharsku je řád sv. Cyrila a Metoděje nejvyšší státní vyznamenání. V Čechách se slavil jejich svátek od 14. století 9. března. Teprve papež Lev XIII. zavedl 30. září 1880 encyklikou Grande munus oslavu velkých Soluňanů na den 5. července.

Misie sv Cyrila a Metoděje je úzce spjata s historií Velké Moravy, prvního státního útvaru západních Slovanů. Tento stát tvrdě bojoval od samého začátku o svou existenci, zejména proti Franské říši. Frankové pořádali proti Velké Moravě a jejímu vládci Rostislavovi válečné nájezdy a ničili pohraniční oblasti. Zároveň posílali bavorské a německé kněze, aby na území Velké Moravy současně s šířením křesťanských ideálů vnitřně rozkládali politickou ideologii knížete Rostislava. Ten se rozhodl vymanit zemi z vlivu germánských biskupů a založit na svém území nezávislé biskupství. Roku 860 vyslal k papeži Mikuláši I. poselství , které se však vrátilo s negativním výsledkem. Rostislav se proto obrátil
na byzantského císaře Michala III. a konstantinopolského patriarchu a požádal je o vyslání misionářů znalých slovanského jazyka. Michal III. poslal na Moravu učeného kněze Konstantina a jeho bratra, opata Metoděje. V roce 863 bratři přišli na území Velké Moravy, a poněvadž jim lid dobře rozuměl, již po pěti letech se země pokřesťanštila.

Papež Mikuláš I. se doslechl i činnosti bratří a povolal je do Říma. Když roku 867 bratři
do Říma dorazili, byl již papež Mikuláš I. po smrti a přijal je nový papež Hadrián II. Předložili mu ke schválení slovanský překlad liturgických knih a papež v je v chrámě Santa Maria Maggiore posvětil a symbolicky položil na oltář. Sv. Metoděje vysvětil na biskupa - misionáře. V Římě Konstantin onemocněl, byl přijat do kláštera a přijal mnišské jméno Cyril.

Sv Cyril zemřel v Římě 14. února 869 a byl zde pochován v kostele sv. Klementa. Dnes je část jeho ostatků uložena v kapli sv. Cyrila a Metoděje v kostele sv. Klementa v Římě
a část v chrámu Cyrila a Metoděje v Istanbulu.

Metoděj se vrátil na Velkou Moravu a ještě téhož roku byl ustanoven arcibiskupem pannonským a moravským. Na rozkaz franských biskupů byl později zajat a dva a půl roku vězněn v dnešním Německu. Papež Jan VIII. Prošetřil jeho záležitost a uznal ho nevinným. Franští biskupové nadále prohlašovali, že Metoděj káže v jakémsi barbarském jazyku, ale papež Jan VIII. Roku 880 potvrdil. Že slovanský jazyk lze při liturgii používat.

Roku 881 velkomoravský kníže Svatopluk požádal, aby Němec Wiching byl vysvěcen biskupem v Nitře, Metoději podřízené diecézi. Po zkušenostech s Franky byl Metoděj proti takovému rozhodnutí. Wiching obvinil Metoděje z nadržování slovanské bohoslužbě
a dokonce z kacířství. Papež sice Metoděje uklidnil a obvinění Wichingovo odmítl, ale
do biskupského úřadu Wichinga potvrdil.

Po Metodějově smrti, 6. dubna 885, dal papež Štěpán V. za pravdu Wichingovi, pověřil jej správou celé diecéze a Metodějovi žáci byli vyhnáni z Velkomoravské říše. Většina z nich našla uplatnění na Balkáně, zejména v Bulharsku. Slovanská liturgie tak na našem území zanikla.

Sv. Cyril a Metoděj přinesli do naších zemí nejen křesťanství, nýbrž i písmo a základ kultury a vzdělanosti.

"S plným vědomím a po zralé úvaze, z plnosti apoštolské moci prohlašuji a natrvalo
ustanovuji svatého Cyrila a Metoděje za nebeské spolupatrony Evropy u Boha, se všemi
poctami a liturgickými výsadami, které náležejí hlavním místním Patronům."

                                                                                                     31. prosince 1980, Jan Pavel II. 

ZPĚT